Most ve Fribourgu
Dva silniční mosty u města Fribourg ve Švýcarsku. Cílem obou projektů je vrátit se k původnímu horizontu krajiny, nikoliv vytvořit nové dominanty.
První stavbou je 840 metrů dlouhá mostní konstrukce s oddělenou automobilovou dopravou. Řeka Sarine v průběhu let vyryla v krajině kolem města Fribourg hlubokou brázdu. Naším návrhem se vracíme v čase a obnovujeme horizont nad kaňonem. Nad úrovní mostovky se nezvedá žádná stavba, záměrem je zůstat pod horizontem údolí. Hlavní konstrukce mostu, příhradový nosník podepřený pilíři, nekonkuruje mostu Poya, který se nachází nedaleko centra Fribourgu. Příčný řez mostu je rozvržen do dvou úrovní, což umožňuje oddělit automobilovou dopravu od cyklistické a pěší. Taková stavba s výhledem na překrásnou okolní krajinu má potenciál stát se nejen novým silničním spojením u dálničního uzlu Matran, ale také součástí sítě turistických a cyklistických stezek v okolí Fribourgu.
Návrh 245 metrů dlouhého mostu Chésalles je spolu s mostem Hauterive součástí obchvatu Fribourgu, který umožní dostat se k dálničnímu uzlu Matran bez průjezdu městem. Stavba spojuje dvě zemědělské roviny oddělené údolím potoka Chésalles, v jehož dolní části se nachází silnice Ferradzo. Vytváří velmi jednoduché vodorovné spojení mezi těmito rovinami: celý nosný systém je umístěn pod mostovkou, nad níž nevystupují žádné konstrukční prvky. Integrace stavby do prostředí je dosaženo pomocí čtyř pilířů mostu. Jejich architektura je volně inspirována geometrií stromů: kmen (vertikální dřík) je korunován větvemi (hlava pilíře), které se rozpadají na čtyři velmi štíhlé tyčové prvky (průřez 60 cm) skloněné pod úhlem 30°. Tyto větve přímo podpírají dva ocelové komorové nosníky lichoběžníkového průřezu. Tato geometrie umožňuje dokonalé přerozdělení vnitřních sil a zmenšení rozměrů podpěr. Výsledkem je dojem lehkosti: velmi tenké, diskrétní sloupy podpírající tenkou betonovou mostovku, v pozadí dva ocelové komorové nosníky. Se štíhlými tyčemi v horní části konstrukce tak stavba připomíná mravence, jejichž štíhlé nohy jsou schopny nést zatížení daleko přesahující jejich vlastní hmotnost.
Konstrukce
Most 1
Spodní úroveň, plně integrovaná do výšky příhradového nosníku, poskytuje bezpečnější a tišší pěší zónu bez bezprostřední blízkosti automobilů. Lavičky podél trasy také vybízejí chodce k posezení a vychutnání si pohledu na přírodu. Horní úsek je vyhrazen pro automobily. Vozovka je dostatečně široká, aby se na ni vešel jeden jízdní pruh v každém směru a dva pruhy se zpevněnou krajnicí. V budoucnu by se z nich mohl stát třetí pruh. Obě úrovně mostu jsou chráněny proti pádu osob. Pro spodní část mostu bylo instalováno 1,1 m vysoké zábradlí vyplněné nerezovou sítí s maximálními otvory 4 cm. Nad zábradlím síť pokračuje na horní mostovku s otvory o velikosti přibližně 20 cm. Tato síť je umístěna pouze mezi oběma palubami a nikdy nepřesahuje horní část, ale díky svému sklonu přibližně 20° zajišťuje obě úrovně mostu. Síť s 20 cm otvory je zastíněna krajinou.
Most 2
Lehkost polointegrálního mostu s hlavní ocelovou konstrukcí v kombinaci s mostovkou z betonové desky zaručí požadovanou pevnost a trvanlivost a zajistí, že konstrukce harmonicky splyne s místem. Materiály a metodika výstavby rovněž zajistí rychlou realizaci a menší dopad na životní prostředí. Mostovka opisuje mírně zakřivenou trajektorii o poloměru 1,9 km. Silnice na straně Marly je na stejné úrovni jako přírodní terén. Na straně Matran je mostovka v úrovni terénu a silnice pokračuje z kopce se sklonem 45° až 60° na bočních stranách. Most je široký 11,7 m, což umožňuje provoz v každém směru jedním jízdním pruhem, s bezpečnostním prostorem a ochrannými zábranami na obou stranách. Barva ocelových nosníků bude kovově antracitová (DB 703), takže se téměř ztratí ve stínu mostovky. Sloupy budou světle šedé metalické (DB 701), aby si zachovaly svůj kovový charakter. V prostoru mezi oběma komorovými nosníky bude umístěno a ukryto veškeré technické vybavení mostu, jakož i případné kabely a potrubí.
Autoři: Patrick Gartmann (Ferrari Gartman AG), Petr Tej, Pavel Rak
